• komplexní správa nemovitostí

  • vedení účetnictví

  • ostraha

  • stavební a úklidové práce

  • pojištění

  • Úvod
  • O nás
  • Technická správa
  • Vedení účetnictví
  • Úklid objektů
  • Pojištění nemovitostí
  • Mzdy
  • Informace
  • Kontakt
  • Zákon o vlastnictví bytů 72/1994 Sb.

    72/1994 Sb.
     
    ZÁKON
     
    ze dne 24. března 1994,
     
    kterým  se  upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé
    vlastnické  vztahy  k  bytům  a  nebytovým prostorům a doplňují některé
    zákony (zákon o vlastnictví bytů)
     
    Změna: 273/1994 Sb.
    Změna: 280/1996 Sb.
    Změna: 97/1999 Sb.
    Změna: 103/2000 Sb.
    Změna: 229/2001 Sb.
    Změna: 451/2001 Sb.
    Změna: 320/2002 Sb.
    Změna: 437/2003 Sb.
    Změna: 171/2005 Sb.
    Změna: 179/2005 Sb.
    Změna: 296/2007 Sb.
    Změna: 345/2009 Sb.
     
    Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
     
    ČÁST PRVNÍ
     
    Obecná ustanovení
     
    § 1
     
    Předmět a rozsah úpravy
     
    (1) Tento zákon upravuje spoluvlastnictví budovy, u něhož spoluvlastník
    budovy  je  vlastníkem  bytu  nebo  nebytového prostoru jako prostorově
    vymezené  části  budovy  a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných
    částí budovy.
     
    (2)  Zákon  upravuje  vznik spoluvlastnictví budovy, práva a povinnosti
    vlastníků   bytů   a   nebytových  prostorů,  jejich  vzájemné  vztahy,
    spoluvlastnictví  společných  částí budovy a některá práva a povinnosti
    stavebníků  při  výstavbě  bytů  a  nebytových  prostorů  v  budově  ve
    spoluvlastnictví podle tohoto zákona.
     
    (3) Zákon upravuje též práva a povinnosti jiných subjektů v souvislosti
    se  vznikem  a  s převodem nebo přechodem spoluvlastnictví budovy podle
    odstavce 1.
     
    (4) Spoluvlastnictví budovy a vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru
    v ní podle tohoto zákona lze nabýt pouze v budovách, které mají alespoň
    dva byty nebo dva samostatné nebytové prostory nebo alespoň jeden byt a
    jeden samostatný nebytový prostor.
     
    § 2
     
    Vymezení pojmů
     
    Pro účely tohoto zákona se rozumí
     
    a)  budovou  trvalá  stavba  spojená  se zemí pevným základem, která je
    prostorově   soustředěna   a  navenek  uzavřena  obvodovými  stěnami  a
    střešními   konstrukcemi   s   nejméně   dvěma   prostorově  uzavřenými
    samostatnými užitkovými prostory, s výjimkou hal. Rozhodnutím vlastníka
    za  budovu  lze považovat rovněž sekci se samostatným vchodem, pokud je
    samostatně  označena  číslem  popisným  a  je  tak  stavebně  technicky
    uspořádána, že může plnit samostatně základní funkci budovy.
     
    b)  bytem  místnost  nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí
    stavebního úřadu určeny k bydlení,
     
    c) nebytovým prostorem místnost nebo soubor místností, které jsou podle
    rozhodnutí  stavebního  úřadu  určeny  k  jiným  účelům  než k bydlení;
    nebytovými  prostory  nejsou  příslušenství  bytu^1) nebo příslušenství
    nebytového prostoru ani společné části domu,
     
    d)  domem  s  byty  a nebytovými prostory ve vlastnictví taková budova,
    která je ve spoluvlastnictví podle tohoto zákona (dále jen "dům"),
     
    e)  rozestavěným  bytem  místnost  nebo  soubor  místností,  určených v
    souladu  se  stavebním povolením k bydlení, pokud je rozestavěn v domě,
    který  je  alespoň  v  takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek
    uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
     
    f)  rozestavěným  nebytovým  prostorem  místnost nebo soubor místností,
    určených v souladu se stavebním povolením k jiným účelům než k bydlení,
    pokud  je  rozestavěn  v  domě,  který  je  alespoň  v  takovém  stupni
    rozestavěnosti,  že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní
    konstrukcí,
     
    g)  společnými  částmi  domu  části  domu  určené pro společné užívání,
    zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody,
    schodiště,  chodby,  balkóny,  terasy,  prádelny,  sušárny, kočárkárny,
    kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené
    vody,    kanalizace,   plynu,   elektřiny,   vzduchotechniky,   výtahy,
    hromosvody,  společné  antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále
    se  za  společné  části domu považují příslušenství^1a) domu (například
    drobné  stavby)  a  společná zařízení domu (například vybavení společné
    prádelny),
     
    h)  jednotkou  byt  nebo  nebytový  prostor  nebo  rozestavěný byt nebo
    rozestavěný  nebytový  prostor  jako  vymezená  část  domu podle tohoto
    zákona,
     
    i)  podlahovou  plochou  bytu  nebo rozestavěného bytu podlahová plocha
    všech  místností, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu nebo
    rozestavěného bytu,
     
    j) podlahovou plochou nebytového prostoru nebo rozestavěného nebytového
    prostoru  podlahová  plocha  všech  místností  nebytového prostoru nebo
    rozestavěného  nebytového  prostoru  včetně  ploch  určených výhradně k
    užívání  s  nebytovým  prostorem,  popřípadě  s  rozestavěným nebytovým
    prostorem;  do  této  plochy  se  započítává jednou polovinou podlahová
    plocha   vnitřních   ochozů   a   jiných  ploch,  které  jsou  součástí
    meziprostoru,
     
    k)  zastavěným  pozemkem  pozemek  zastavěný  bytovým domem, ohraničený
    obvodem bytového domu.
     
    § 3
     
    (1)  Pokud  tento  zákon  nestanoví jinak, práva a povinnosti vlastníků
    budov  a  práva  a  povinnosti spoluvlastníků domu a vlastníků jednotek
    (dále  jen  "vlastník  jednotky")  upravuje  občanský  zákoník. Není-li
    předmětem  spoluvlastnictví  jednotka, ustanovení občanského zákoníku o
    podílovém spoluvlastnictví,^2) se nepoužijí.
     
    (2)  Právní  vztahy  k  jednotkám  se řídí, pokud tento zákon nestanoví
    jinak,  ustanoveními  občanského  zákoníku a dalších právních předpisů,
    které se týkají nemovitostí.
     
    § 4
     
    Prohlášení vlastníka budovy
     
    (1)  Vlastník  budovy  svým  prohlášením (dále jen "prohlášení") určuje
    prostorově  vymezené  části  budovy,  které  se za podmínek stanovených
    tímto  zákonem  a v souladu se stavebním určením stanou jednotkami [§ 2
    písm.  h)] a společnými částmi domu [§ 2 písm. g)]. Prohlášení musí mít
    písemnou  formu.  Prohlášení  je  povinnou  přílohou návrhu na povolení
    vkladu  vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě smlouvy o
    převodu první jednotky v domě.
     
    (2) Prohlášení podle odstavce 1 musí obsahovat
     
    a)  označení budovy údaji podle katastru nemovitostí,^3) číslo jednotky
    včetně jejího pojmenování a umístění v budově,
     
    b)  popis  jednotek,  jejich  příslušenství,  podlahovou plochu a popis
    jejich vybavení,
     
    c)  určení  společných  částí  budovy,  které budou společné vlastníkům
    všech  jednotek  a určení společných částí budovy, které budou společné
    vlastníkům jen některých jednotek,
     
    d)  stanovení spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných
    částech budovy (§ 8 odst. 2),
     
    e)  označení  pozemku,  který  je  předmětem  převodu  vlastnictví nebo
    předmětem jiných práv podle § 21, údaji podle katastru nemovitostí,^3)
     
    f)  práva a závazky týkající se budovy, jejích společných částí a práva
    k pozemku, která přejdou z vlastníka budovy na vlastníky jednotek,
     
    g)  pravidla  pro  přispívání  spoluvlastníků domu na výdaje spojené se
    správou,  údržbou a opravami společných částí domu, popřípadě domu jako
    celku,
     
    h)  pravidla  pro  správu  společných  částí  domu, popřípadě domu jako
    celku, včetně označení osoby pověřené správou domu.
     
    (3) K prohlášení se přikládají půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich
    schémata,  určující  polohu jednotek a společných částí domu, s údaji o
    podlahových plochách jednotek.
     
    § 5
     
    Vznik a zánik vlastnictví jednotky
     
    (1)    Vlastnictví    jednotky   podle   tohoto   zákona   spojené   se
    spoluvlastnickým   podílem   na   společných  částech  domu  (dále  jen
    "vlastnictví  jednotky")  vzniká vkladem prohlášení vlastníka budovy do
    katastru  nemovitostí  nebo  výstavbou  jednotky  provedenou na základě
    smlouvy o výstavbě podle tohoto zákona (dále jen "smlouva o výstavbě").
     
    (2)  Vlastnictví  jednotky  může  vzniknout  rovněž  na  základě dohody
    spoluvlastníků  budovy  nebo  rozhodnutí  soudu  o zrušení a vypořádání
    podílového  spoluvlastnictví^3a)  budovy  nebo  na  základě dohody nebo
    rozhodnutí  soudu  o  vypořádání  společného  jmění  manželů.^3b) Je-li
    předmětem vypořádání podílové spoluvlastnictví budovy, může vlastnictví
    jednotek    vzniknout   jen   po   předchozím   vypořádání   podílového
    spoluvlastnictví  budovy  tak,  že  velikost  spoluvlastnických  podílů
    budovy  se  rovná  velikosti  spoluvlastnických  podílů  na  společných
    částech  domu  stanovených  podle  § 8 odst. 2. To platí obdobně, je-li
    předmětem vypořádání společného jmění manželů budova.
     
    (3)  Dohoda  o  vypořádání  nebo  rozhodnutí soudu o zrušení podílového
    spoluvlastnictví,  popřípadě o vypořádání společného jmění manželů musí
    obsahovat  i náležitosti stanovené pro prohlášení uvedené v § 4 odst. 2
    a 3.
     
    (4)  Vznikem  vlastnictví  jednotek  nebo rozestavěných jednotek vzniká
    spoluvlastnictví společných částí domu.
     
    (5)  Způsobem  uvedeným  v odstavcích 2 až 4 nelze nabýt do vlastnictví
    jednotku,  pokud  je  v  budově  alespoň  jeden  byt, jehož nájemcem je
    fyzická osoba.
     
    (6)  Vlastníci  všech  jednotek  v  domě mohou uzavřít dohodu o tom, že
    vlastnictví  jednotek změní na podílové spoluvlastnictví budovy. Dohoda
    musí  mít  formu  notářského zápisu. Vkladem spoluvlastnického práva do
    katastru  nemovitostí  podle  této dohody zaniká vlastnictví jednotek a
    vzniká  podílové  spoluvlastnictví  budovy.  Velikost spoluvlastnických
    podílů  na  budově  se  rovná  velikosti  spoluvlastnických  podílů  na
    společných částech domu.
     
    (7)  Je-li  vlastníkem  všech  jednotek v domě jedna osoba, může formou
    notářského  zápisu  prohlásit,  že ruší vymezení jednotek v domě a mění
    vlastnictví  jednotek na vlastnictví budovy. Vkladem vlastnického práva
    do  katastru  nemovitostí  podle  tohoto  prohlášení zaniká vlastnictví
    jednotek a vzniká vlastnictví budovy.
     
    ČÁST DRUHÁ
     
    Převody vlastnictví jednotek a výkon vlastnického práva k jednotkám
     
    § 6
     
    Smlouva o převodu vlastnictví jednotky
     
    (1)   Smlouva  o  převodu  vlastnictví  jednotky  musí  kromě  obecných
    náležitostí^4) obsahovat
     
    a) označení budovy nebo domu údaji podle katastru nemovitostí,^3) číslo
    jednotky včetně jejího pojmenování a umístění v budově,
     
    b)  popis  bytu  nebo nebytového prostoru, jejich příslušenství, jejich
    podlahová  plocha a popis vybavení bytu nebo nebytového prostoru, které
    jsou smlouvou převáděny,
     
    c)  určení  společných  částí domu včetně určení, které části domu jsou
    společné vlastníkům jen některých jednotek,
     
    d)  stanovení spoluvlastnického podílu vlastníka jednotky na společných
    částech  domu  (§  8 odst. 2) včetně stanovení spoluvlastnického podílu
    vlastníka  jednotky  na  společných  částech  domu, které jsou společné
    vlastníkům jen některých jednotek,
     
    e)  označení  pozemku,  který  je  předmětem  převodu  vlastnictví nebo
    předmětem   jiných   práv   ve   smyslu  §  21,  údaji  podle  katastru
    nemovitostí,^3)
     
    f)  práva  a  závazky týkající se domu, jeho společných částí a práva k
    pozemku,  která  přecházejí z dosavadního vlastníka budovy na vlastníka
    jednotky.
     
    (2)  Ke  smlouvě  se  přikládá  půdorys všech podlaží, popřípadě jejich
    schemata,  určující  polohu  jednotek,  s  údaji o podlahových plochách
    jednotek,  jakož  i písemný souhlas k převodu bytu uvedený v § 22 odst.
    4, 5 a 7.
     
    (3)  Nedošlo-li  k  podstatné  změně  v  charakteru  jednotky, musí být
    zvláštní  náležitosti  uvedené  v  odstavci  1 písm. b), c), e), f) a v
    odstavci   2   splněny,   pouze  jde-li  o  první  převod  jednotky  do
    vlastnictví.
     
    § 7
     
    Převodem  vlastnictví  k  první  jednotce za podmínek stanovených tímto
    zákonem se mění vlastnictví dosavadního vlastníka budovy na vlastnictví
    zbývajících   nepřevedených  jednotek  v  domě  a  na  spoluvlastnictví
    společných  částí  domu.  Ustanovení  § 6 platí pro převody vlastnictví
    těchto jednotek obdobně.
     
    § 8
     
    Vlastnictví společných částí domu
     
    (1)  Společné  části  domu  jsou v podílovém spoluvlastnictví vlastníků
    jednotek.  S  převodem  nebo  přechodem  vlastnictví  jednotky přechází
    spoluvlastnické právo ke společným částem domu.
     
    (2)  Velikost  spoluvlastnických  podílů  na společných částech domu se
    řídí  vzájemným  poměrem  velikosti podlahové plochy jednotek k celkové
    ploše  všech jednotek v domě. Obdobně se postupuje i u společných částí
    domu,   které   jsou  ve  spoluvlastnictví  vlastníků  pouze  některých
    jednotek.
     
    Společenství vlastníků jednotek
     
    § 9
     
    nadpis vypuštěn
     
    (1)  Společenství  vlastníků  jednotek  (dále  jen  "společenství")  je
    právnická  osoba,  která  je  způsobilá  vykonávat práva a zavazovat se
    pouze  ve  věcech  spojených se správou, provozem a opravami společných
    částí  domu  (dále  jen  "správa domu"), popřípadě vykonávat činnosti v
    rozsahu  tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných
    částí  domu,  které  slouží  i  jiným  fyzickým nebo právnickým osobám.
    Společenství  může  nabývat  věci,  práva, jiné majetkové hodnoty, byty
    nebo nebytové prostory pouze k účelům uvedeným ve větě první.
     
    (2)  Se  souhlasem vlastníka jednotky je společenství oprávněno sjednat
    smlouvu    o    zástavním   právu   k   jednotce   včetně   příslušných
    spoluvlastnických  podílů  na společných částech domu, a to k zajištění
    pohledávek  vyplývajících  z  úvěru  poskytnutého na náklady spojené se
    správou  domu.  Vlastníci  jednotek  ručí  až  do výše ceny jednotky za
    závazky vyplývající z této smlouvy.
     
    (3)  Společenství  vzniká  v  domě  s  nejméně pěti jednotkami, z nichž
    alespoň  tři  jsou  ve  vlastnictví  tří  různých  vlastníků, a to dnem
    doručení  listiny s doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí
    nebo  jiné  listiny, kterou příslušný státní orgán osvědčuje vlastnické
    vztahy k jednotce, poslednímu z těchto vlastníků. Příslušný katastrální
    úřad vyrozumí ostatní vlastníky jednotek o provedení vkladu vlastnictví
    jednotky do katastru nemovitostí. Další osoby, které nabyly vlastnictví
    k  jednotce  jiným  způsobem  než smlouvou, jsou povinny o tom uvědomit
    původního vlastníka budovy.
     
    (4)  Pokud  družstvo  uvedené  v  § 24 odst. 1 a 2, které bylo původním
    vlastníkem   budovy,  nebo  družstvo  vzniklé  vyčleněním  z  původního
    družstva  podle  §  29  plní  povinnosti  správce  podle  §  9 zákona o
    vlastnictví   bytů  platného  před  účinností  tohoto  zákona,  vznikne
    společenství  až  prvním  dnem  kalendářního  měsíce  následujícího  po
    měsíci,   v  němž  budou  družstvu  doručeny  listiny  dokládající,  že
    spoluvlastnický  podíl na společných částech domu se snížil na méně než
    jednu  čtvrtinu. Do doby vzniku společenství se použijí ustanovení § 9,
    11  a  §  15  odst.  2  zákona o vlastnictví bytů platná před účinností
    tohoto zákona.
     
    (5)  Členství  ve společenství vzniká a zaniká současně s převodem nebo
    přechodem vlastnictví jednotky. Spoluvlastníci jednotky jsou společnými
    členy společenství.
     
    (6)  Vlastníci jednotek, kteří nabyli vlastnictví k jednotce nejpozději
    dnem  vzniku  společenství  za  podmínek  stanovených  v odstavci 3, se
    stávají členy společenství dnem jeho vzniku. Členství dalších vlastníků
    jednotek ve společenství vzniká dnem nabytí vlastnictví k jednotce.
     
    (7) Orgány společenství jsou
     
    a) shromáždění vlastníků jednotek (dále jen "shromáždění"),
     
    b)  výbor  společenství  (dále jen "výbor") nebo ten vlastník jednotek,
    kterého  v  případě,  že  není zvolen výbor, shromáždění pověří výkonem
    funkce výboru (dále jen "pověřený vlastník"),
     
    c) další orgány podle stanov společenství.
     
    (8)   Shromáždění  je  nejvyšším  orgánem  společenství.  První  schůze
    shromáždění  se  musí  konat  nejdéle  do 60 dnů po vzniku společenství
    (odstavec  3);  svolá  ji  původní  vlastník  budovy.  Na  této  schůzi
    shromáždění  schvaluje  stanovy společenství a volí orgány společenství
    podle odstavce 7 písm. b) a c). Tato schůze se může konat jen za účasti
    notáře,  který  o  jejím průběhu, volbě a složení orgánů společenství a
    schvalování stanov pořídí notářský zápis, jehož přílohu tvoří schválené
    stanovy   společenství.  Náklady  na  činnost  orgánů  společenství  se
    považují za náklady společenství spojené se správou domu.
     
    (9)  Pokud  se  nesejde  shromáždění  k  volbě orgánů společenství nebo
    nejsou-li   tyto   orgány  zvoleny,  plní  funkci  orgánů  společenství
    vlastník,  jehož  spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí
    nejméně  jednu polovinu, jinak vlastníci jednotek, kteří se stali členy
    společenství dnem jeho vzniku.
     
    (10)  Pokud  shromáždění neschválí stanovy společenství, řídí se právní
    poměry  společenství  vzorovými  stanovami  vydanými nařízením vlády. V
    případech  družstev  uvedených  v § 24 odst. 1 a 2, která byla původním
    vlastníkem   budovy  a  vykonávají  správu  domu,  plní  funkci  orgánů
    společenství  toto  družstvo  až do doby, kdy budou orgány společenství
    zvoleny.
     
    (11)  Výbor je výkonným orgánem společenství; musí mít alespoň 3 členy.
    Výbor  nebo  pověřený  vlastník rozhodují o věcech spojených se správou
    domu,  pokud  si  rozhodnutí  v  těchto  věcech  nevyhradí shromáždění.
    Funkční  období  výboru nebo pověřeného vlastníka určují stanovy, nesmí
    však přesáhnout 5 let.
     
    (12)  K  platnosti  zvolení  členů  výboru nebo pověřeného vlastníka je
    zapotřebí,  aby na schůzi shromáždění byli přítomni vlastníci jednotek,
    kteří mají většinu hlasů. Člen výboru nebo pověřený vlastník je zvolen,
    hlasuje-li  pro  něj  nadpoloviční  většina  hlasů všech vlastníků. Při
    hlasování  je  rozhodující  velikost spoluvlastnických podílů vlastníků
    jednotek na společných částech domu (§ 8 odst. 2).
     
    (13)  Statutárním orgánem společenství je výbor nebo pověřený vlastník.
    Za  výbor  jedná navenek jeho předseda, kterého výbor zvolí z řad členů
    výboru.  Jde-li  o  písemný  právní  úkon,  musí být podepsán předsedou
    výboru  a  dalším  členem  výboru.  Je-li  statutárním orgánem pověřený
    vlastník, postačí k písemnému právnímu úkonu jeho podpis.
     
    (14) Stanovy společenství musí obsahovat
     
    a) sídlo společenství a jeho název, který musí obsahovat označení domu,
    pro který vzniklo, a musí v něm být obsaženo slovo "společenství",
     
    b) předmět činnosti, kterým je správa domu,
     
    c)  orgány  společenství,  jejich  práva  a  povinnosti a způsob jejich
    svolávání,
     
    d) práva a povinnosti členů společenství,
     
    e) způsob úhrady nákladů spojených se správou domu,
     
    f) způsob nakládání s majetkem společenství.
     
    (15)  Společenství zaniká dnem zániku domu nebo v případech uvedených v
    § 5 odst. 6 a 7.
     
    § 9a
     
    (1)  Společenství  je  oprávněno činit právní úkony, především uzavírat
    smlouvy ve věcech předmětu své činnosti podle tohoto zákona, zejména k
     
    a) zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek,
     
    b) pojištění domu,
     
    c)  nájmu  v  případech  nájmu  společných  částí  domu  a dále k nájmu
    jednotek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek.
     
    (2)  Společenství  je  oprávněno rozhodovat o rozúčtování cen služeb na
    jednotlivé vlastníky jednotek, není-li rozúčtování cen služeb stanoveno
    zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu.
     
    (3) Společenství je oprávněno vlastním jménem vymáhat plnění povinností
    uložených  vlastníkům  jednotek  k tomu příslušným orgánem společenství
    podle tohoto zákona.
     
    § 10
     
    nadpis vypuštěn
     
    (1)  Společenství  se  zapisuje  do  rejstříku  společenství  vlastníků
    jednotek  vedeného soudem určeným zvláštním zákonem k vedení obchodního
    rejstříku^5)  (dále  jen  "rejstřík").  Do  rejstříku  se zapisují tyto
    údaje:
     
    a) název společenství, jeho sídlo a identifikační číslo,
     
    b) den vzniku společenství,
     
    c)  orgány  společenství  a  jména  členů  výboru nebo jméno pověřeného
    vlastníka.
     
    (2) Výbor nebo pověřený vlastník jsou povinni do 60 dnů po svém zvolení
    podat návrh na zápis do rejstříku. K návrhu na zápis se přikládá
     
    a) výpis z katastru nemovitostí pro dům s byty a nebytovými prostory,
     
    b)  notářský  zápis  o  průběhu  první  schůze shromáždění, na níž byly
    schváleny  stanovy  společenství  a zvoleny orgány společenství, včetně
    listiny osvědčující přítomnost vlastníků jednotek na této schůzi,
     
    c) schválené stanovy společenství.
     
    (3)  Zápis  do rejstříku se provede, jsou-li splněny náležitosti návrhu
    podle  odstavce  2, i v případě, že nejsou dodrženy lhůty stanovené pro
    konání první schůze shromáždění.
     
    (4)  Nestanoví-li  tento zákon jinak, platí pro rejstřík, jeho vedení a
    řízení  ve  věcech  rejstříku  obdobně ustanovení obchodního zákoníku a
    občanského  soudního  řádu  vztahující  se  na  obchodní rejstřík, jeho
    vedení a řízení ve věcech obchodního rejstříku.
     
    (5)  Společenství  předloží  přihlášku  k registraci místně příslušnému
    správci daně^5a) do 30 dnů ode dne, kdy začalo pobírat příjmy podrobené
    dani nebo mu vznikla povinnost srážet daň nebo zálohy na ni.
     
    § 11
     
    nadpis vypuštěn
     
    (1)   Společenství   musí   alespoň  jednou  ročně  konat  shromáždění.
    Shromáždění  se  sejde  z podnětu výboru nebo pověřeného vlastníka nebo
    vlastníků jednotek, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu hlasů.
     
    (2)   Shromáždění  je  schopné  usnášení,  jsou-li  přítomni  vlastníci
    jednotek,  kteří  mají  většinu  hlasů; k přijetí usnesení je zapotřebí
    nadpoloviční většiny přítomných hlasů.
     
    (3)  Při  hlasování  je  rozhodující  velikost spoluvlastnických podílů
    vlastníků   jednotek   na  společných  částech  domu  (§  8  odst.  2);
    spoluvlastníci jednotky mají postavení vlastníka jednotky (jeden hlas).
    Při  rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody,
    rozhodne  na  návrh  kteréhokoli  vlastníka  jednotky  soud.  Jde-li  o
    důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud,
    aby  o  ní rozhodl. Právo je nutno uplatnit u soudu do 6 měsíců ode dne
    přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikne.
     
    (4)  K přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení podle §
    4,  o  schválení  nebo  o  změně stanov, o uzavření smlouvy o zástavním
    právu  k  jednotkám  a o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky
    jednotek  podle  §  9a  odst.  2  je  zapotřebí  tříčtvrtinové  většiny
    přítomných hlasů.
     
    (5)  K  přijetí  usnesení  o  změně  účelu  užívání  stavby6) a o změně
    stavby^7)  je  zapotřebí  souhlasu  všech  vlastníků jednotek. Jde-li o
    modernizaci,  rekonstrukci,  stavební  úpravy^7a)  a  opravy společných
    částí  domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost
    spoluvlastnických  podílů na společných částech domu, postačuje souhlas
    tříčtvrtinové  většiny  všech vlastníků jednotek. Ustanovení zvláštních
    právních předpisů^7) tím nejsou dotčena.
     
    (6)  Jsou-li  členy  společenství  pouze  tři  vlastníci  jednotek,  je
    zapotřebí  k  přijetí  usnesení  podle  odstavců  2  a 4 souhlasu všech
    vlastníků jednotek.
     
    (7)  Všechny  změny,  které  se  týkají  označení  jednotek a velikosti
    spoluvlastnických  podílů  na  společných částech domu, je společenství
    povinno do 30 dnů oznámit katastrálnímu úřadu.
     
    (8)  V  domě,  ve  kterém nevzniklo společenství, platí pro rozhodování
    vlastníků jednotek přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 6.
     
    § 12
     
    Z  právních  úkonů  týkajících se společné věci jsou vlastníci jednotek
    oprávněni   a   povinni   v   poměru   odpovídajícím  velikosti  jejich
    spoluvlastnických podílů (§ 8 odst. 2).
     
    Práva a povinnosti vlastníků jednotek
     
    § 13
     
    (1)  Vlastník  jednotky  se  podílí  na  správě  domu  v rozsahu, který
    odpovídá  jeho  spoluvlastnickému  podílu  na  společných částech domu,
    není-li mezi vlastníky jednotek dohodnuto jinak.
     
    (2)  Vlastník  jednotky  je  povinen  na svůj náklad odstranit závady a
    poškození,  které  na  jiných  jednotkách  nebo společných částech domu
    způsobil  sám  nebo  ti,  kteří  s  ním  jednotku  užívají. K zajištění
    pravomocně  přisouzených  pohledávek  oprávněných vlastníků vzniklých z
    neplnění  povinnosti  uvedené  ve  větě  prvé  vzniká  dnem právní moci
    rozhodnutí soudu ostatním vlastníkům jednotek zástavní právo k jednotce
    povinného vlastníka a na věcech movitých obdobně jako zástavní právo na
    zajištění nájemného.^10)
     
    (3)  Vlastník  jednotky nesmí provádět takové úpravy jednotky, jimiž by
    ohrožoval   výkon  vlastnického  práva  vlastníků  ostatních  jednotek.
    Úpravy,  jimiž se mění vzhled domu, může vlastník jednotky provádět jen
    se  souhlasem  všech  vlastníků  jednotek. Ustanovení § 11 odst. 5 věty
    druhé  platí  obdobně.  Úpravy, jimiž se mění vnitřní uspořádání domu a
    zároveň  velikost  spoluvlastnických podílů na společných částech domu,
    může  vlastník  jednotky  provádět jen na základě smlouvy o výstavbě (§
    17)  uzavřené se všemi vlastníky jednotek v domě. Ustanovení zvláštních
    právních předpisů^7) tím nejsou dotčena.
     
    (4)  Pokud  to  nezbytně  vyžadují  úpravy,  provoz  a opravy ostatních
    jednotek,  popřípadě  domu  jako  celku,  je  vlastník jednotky povinen
    umožnit na předchozí vyzvání přístup do jednotky.
     
    Vlastník  jednotky  je  povinen umožnit instalaci a údržbu zařízení pro
    měření tepla a vody v jednotce a umožnit odečet naměřených hodnot.
     
    (5)  O  nájmu  a  podnájmu  bytu  platí příslušná ustanovení občanského
    zákoníku.^8)  O  nájmu  a  podnájmu  nebytového prostoru platí zvláštní
    předpisy.^9)
     
    (6) Jsou-li v domě prostory a zařízení, které slouží i jiným osobám než
    vlastníkům  jednotek,  např. kotelny, výměníkové stanice, kryty civilní
    ochrany, prádelny, sušárny a zařízení provozní povahy, přecházejí práva
    a  povinnosti dosavadního vlastníka budovy, týkající se těchto prostorů
    a  zařízení,  na  vlastníky  jednotek, popřípadě jejich právní nástupce
    nabytím vlastnictví k jednotce.
     
    (7)  Vlastníci  jednotek  ručí  za závazky společenství v poměru, který
    odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu.
     
    § 14
     
    Zasahuje-li  vlastník  jednotky  do  práva ostatních vlastníků jednotek
    takovým  způsobem,  že  podstatně  omezuje nebo znemožňuje jeho výkon a
    nesplní  povinnosti  uložené  rozhodnutím  soudu,  může  soud  na návrh
    společenství  nebo  na  návrh  některého  z  vlastníků  nařídit  prodej
    jednotky.
     
    § 15
     
    (1)  Vlastníci  jednotek  jsou  povinni přispívat na náklady spojené se
    správou  domu  a  pozemku.  Pokud  dohoda neurčuje jinak, nesou náklady
    poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2).
     
    (2)  K  účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci jednotek předem
    určené  finanční  prostředky  jako zálohu. Výši záloh si určí vlastníci
    jednotek   usnesením   shromáždění   dopředu   tak,   aby   byly  kryty
    předpokládané  náklady,  které  bude  nutné  vynaložit  v následujících
    měsících  i v dalších letech. Výši částky a den její splatnosti sděluje
    vlastníkům  jednotek  výbor  nebo pověřený vlastník. Není-li výbor nebo
    pověřený  vlastník  zvolen, rozhoduje se o výši částek podle odstavce 1
    nadpoloviční  většinou všech vlastníků jednotek v domě. Ustanovení § 11
    odst. 6 platí obdobně.
     
    (3) K zajištění pravomocně přisouzených pohledávek vlastníků jednotek z
    povinností  uvedených  v  odstavci 1 vzniká dnem právní moci rozhodnutí
    soudu   vlastníkům   jednotek   zástavní  právo  k  jednotce  povinného
    vlastníka.
     
    (4)  Pokud  vznikla  právnická  osoba  (§  9), jsou finanční prostředky
    zálohově  poskytnuté vlastníky závazkem právnické osoby vůči vlastníkům
    jednotek.   Při   vypořádání  závazku  právnické  osoby  vůči  bývalému
    vlastníku  jednotky  se nepřihlíží k zálohám, které uhradil jako zálohy
    podle odstavce 2.
     
    § 16
     
    (1)   Pohledávky  vlastníků  jednotek  vzniklé  z  neplnění  povinností
    uvedených  v  §  13  odst.  2  a § 15 odst. 1 se při rozvrhovém jednání
    uspokojí  z  podstaty  podle  § 337 odst. 1 občanského soudního řádu po
    uspokojení pohledávek daní a poplatků, před ostatními pohledávkami.
     
    (2)  O  věcech  movitých,  které  jsou  v  jednotce a patří vlastníkovi
    jednotky  nebo  osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti, se při
    výkonu  zástavního práva přiměřeně použijí ustanovení o zástavním právu
    na  zajištění  nájemného,^10)  s  výjimkou  věcí  vyloučených  z výkonu
    rozhodnutí.
     
    ČÁST TŘETÍ
     
    Výstavba domu
     
    § 17
     
    (1)  Vzájemná práva a povinnosti při výstavbě domu s jednotkami podle §
    2  písm.  h)  si  stavebníci vymezí smlouvou o výstavbě, která musí mít
    písemnou formu.
     
    (2) Je-li součástí smlouvy o výstavbě i převod spoluvlastnických podílů
    k pozemku v souladu s § 21 odst. 3, nabývají stavebníci spoluvlastnická
    práva  k  pozemku  na  základě této smlouvy o výstavbě podle zvláštního
    právního předpisu.^10a)
     
    (3)   Smlouvou  o  výstavbě  si  vymezí  stavebníci  vzájemná  práva  a
    povinnosti  i  při  výstavbě  jednotek  formou  střešní nástavby, půdní
    vestavby,  přístavby  nebo při stavebních úpravách, jimiž vzniknou nové
    jednotky   nebo  jimiž  se  mění  velikost  jednotky  a  rozsah  jejího
    příslušenství na úkor společných částí domu.
     
    (4)  Smlouvu  o výstavbě podle odstavce 3 uzavírají stavebníci, kterými
    jsou  vlastníci  jednotek v domě a stavebník (stavebníci) nové jednotky
    (jednotek).
     
    (5)  Jsou-li stavebníky vlastník budovy, ve které dosud nejsou vymezeny
    jednotky, a stavebník (stavebníci) nové jednotky (jednotek), je obsahem
    smlouvy  o  výstavbě  i  vymezení jednotek v dosavadní budově podle § 4
    odst.  1, včetně stanovení velikosti spoluvlastnických podílů vlastníků
    jednotek  na  společných  částech  budovy  podle  § 4 odst. 2 písm. d).
    Ustanovení § 18 odst. 1 písm. c) tím není dotčeno.
     
    (6)  Vznikem  vlastnictví  rozestavěné  jednotky  se  mění  vlastnictví
    dosavadního  vlastníka budovy na vlastnictví jednotek v domě. Smlouva o
    výstavbě je povinnou přílohou k návrhu na vklad rozestavěné jednotky do
    katastru  nemovitostí. Vlastnické právo k jednotkám v domě se zapíše do
    katastru  nemovitostí  záznamem  na  základě  smlouvy  o výstavbě. Jako
    vlastník  jednotky  se do katastru nemovitostí zapíše stavebník uvedený
    ve smlouvě o výstavbě (§ 18 odst. 1), pokud není prokázáno jinak.
     
    (7)  Nejde-li  o  vznik vlastnictví k jednotkám podle odstavce 6, platí
    pro  vznik  vlastnictví  k  dosavadním jednotkám v domě ustanovení § 7;
    povinnou  přílohou  k  návrhu  na povolení vkladu vlastnického práva do
    katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu první jednotky v domě
    je v tomto případě smlouva o výstavbě podle § 18 odst. 5.
     
    § 18
     
    (1) Smlouva o výstavbě musí obsahovat zejména
     
    a)  název  katastrálního  území, parcelní číslo pozemku, na kterém bude
    stavba  prováděna,  podle údajů katastru nemovitostí^3) a úpravu práv k
    němu,
     
    b)  číslo  jednotky včetně jejího pojmenování a umístění v domě, určení
    rozsahu  podlahové  plochy  jednotky, jejího příslušenství a vybavení a
    určení, který ze stavebníků bude vlastníkem příslušné jednotky,
     
    c)  určení společných částí domu, které budou společné vlastníkům všech
    jednotek,   a  určení  společných  částí  domu,  které  budou  společné
    vlastníkům jen některých jednotek,
     
    d)  stanovení  spoluvlastnického  podílu  na  společných  částech domu,
    přičemž  velikost  spoluvlastnického  podílu  se řídí vzájemným poměrem
    velikosti  podlahové  plochy  jednotek k celkové ploše všech jednotek v
    domě (§ 8 odst. 2),
     
    e)  způsob  správy  domu  a  pozemku, zejména určení, které záležitosti
    budou   vyhrazeny   společnému  rozhodování,  kdo  spoluvlastníky  domu
    zastupuje  navenek,  jakým  způsobem  se zástupce ustanovuje a na jakou
    dobu,
     
    f)  způsob  financování stavebních nákladů, výše a splatnost příspěvků,
    popřípadě rozsah a způsob ocenění vlastní práce stavebníků,
     
    g)  pravidla  pro  přispívání spoluvlastníků domu na náklady spojené se
    správou,  údržbou  a  opravami  společných  částí  domu  jako  celku po
    dokončení výstavby.
     
    (2)  Ke  smlouvě  o  výstavbě  se  připojují  půdorysy  všech  podlaží,
    popřípadě  jejich schémata, určující polohu jednotek a společných částí
    domu, s údaji o podlahových plochách jednotek.
     
    (3)  Smlouva  o  výstavbě  je  přílohou  žádosti  o  vydání  stavebního
    povolení.
     
    (4)  Pokud  se  stavebník  budovy,  jejíž  výstavba již byla na základě
    stavebního   povolení  zahájena,  dodatečně  rozhodne  výstavbu  budovy
    dokončit  za  účasti  budoucích  vlastníků  jednotek,  uzavře  s těmito
    budoucími  vlastníky  jednotek  smlouvu  o  výstavbě  a  tuto dodatečně
    uzavřenou smlouvu o výstavbě přiloží k návrhu na kolaudaci stavby.
     
    (5)  Je-li smlouva o výstavbě uzavírána v době, kdy dům s jednotkami je
    již  v  takovém  stupni  rozestavěnosti,  že  je  již  patrné  stavebně
    technické   a   funkční  uspořádání  prvního  nadzemního  podlaží,  ale
    neexistují  dosud  rozestavěné  jednotky [§ 2 písm. e) a f)], musí této
    smlouvě  předcházet  převod  odpovídajících  spoluvlastnických podílů k
    rozestavěné budově.
     
    (6)  Je-li smlouva o výstavbě uzavírána v době, kdy dům s jednotkami je
    již rozestavěn [§ 2 písm. e) a f)], musí této smlouvě předcházet převod
    vlastnictví k rozestavěným jednotkám.
     
    (7) V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 platí ustanovení § 5 odst.
    2 obdobně.
     
    (8)  Nejde-li  o  stavební změny podle § 17 odst. 3, jsou stavebníci do
    okamžiku  vzniku  vlastnictví  jednotek  (§  17 odst. 6) spoluvlastníky
    rozestavěného  domu  s  jednotkami  v  takovém  rozsahu,  v jakém budou
    spoluvlastnické  podíly  budoucích  vlastníků  jednotek  na  společných
    částech domu, určených podle § 18 odst. 1 písm. d).
     
    § 19
     
    Dům  vystavěný  podle  tohoto  zákona  se  na  návrh vlastníků jednotek
    vyznačí  v  katastru  nemovitostí  podle  údajů obsažených ve smlouvě o
    výstavbě  (§  17  a 18) a podle vyhotoveného geometrického plánu, čísla
    popisného a kolaudačního rozhodnutí.
     
    ČÁST ČTVRTÁ
     
    Převod a přechod vlastnictví jednotky
     
    § 20
     
    (1)   S   převodem  nebo  přechodem  vlastnictví  k  jednotce  přechází
    spoluvlastnictví   společných  částí  domu,  popřípadě  další  práva  a
    povinnosti  spojené  s  vlastnictvím  jednotky  a  se spoluvlastnictvím
    společných částí domu.
     
    (2)  Je-li  vlastník  jednotky  podílovým  spoluvlastníkem pozemku, lze
    vlastnictví    k   jednotce   převést   pouze   současně   s   převodem
    spoluvlastnického  podílu na pozemku. Přechod vlastnictví k jednotce je
    podmíněn přechodem spoluvlastnického podílu na pozemku.
     
    (3)  Práva  a závazky dosavadního vlastníka budovy, popřípadě vlastníků
    jednotek  v  domě, týkající se společných částí domu a pozemku, zejména
    zástavní  práva  a věcná břemena, přecházejí na nové vlastníky jednotek
    nabytím vlastnictví k těmto jednotkám.
     
    (4)   Vlastník   jednotky   je   povinen  oznámit  společenství  nabytí
    vlastnictví jednotky.
     
    ČÁST PÁTÁ
     
    Práva k pozemku
     
    § 21
     
    (1)  S  vlastnictvím  jednotky  jsou  spojena práva k pozemku (stavební
    parcele).  Je-li  vlastník  budovy  i  vlastníkem  pozemku,  převede na
    vlastníka  jednotky  s  převodem  jednotky  i  spoluvlastnický podíl na
    pozemku  odpovídající  velikosti spoluvlastnického podílu na společných
    částech  domu  (§  8  odst.  2).  Ustanovení předchozí věty platí i pro
    původního vlastníka budovy a podílového spoluvlastníka pozemku.
     
    (2)  Nejsou-li spoluvlastníky pozemku všichni vlastníci jednotek v domě
    nebo  nejsou-li  spoluvlastníky  v  poměru, v jakém jsou spoluvlastníky
    společných  částí  domu (§ 8 odst. 2), provedou vlastníci jednotek mezi
    sebou  převod  podílů  tak,  aby  spoluvlastnictví k pozemku odpovídalo
    spoluvlastnictví společných částí domu. Převod spoluvlastnického podílu
    k pozemku je součástí smlouvy o převodu jednotky (§ 6).
     
    (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně i pro úpravu práv k pozemku
    určeného  k výstavbě domu. Převod spoluvlastnických podílů k pozemku je
    součástí smlouvy o výstavbě mezi stavebníky (§ 17).
     
    (4)  Ustanovení  odstavců 1 až 3 platí obdobně i v případě, že vlastník
    budovy nebo původní vlastník nepřevedených jednotek v domě má k pozemku
    jiné  právo než právo vlastnické, zejména právo nájmu. Vlastník pozemku
    upraví  práva  k pozemku vlastníkům jednotek písemnou smlouvou tak, aby
    rozsah jejich práv k pozemku odpovídal rozsahu spoluvlastnických podílů
    na společných částech domu.
     
    (5)  Nedojde-li  mezi  vlastníkem  jednotky  a  vlastníkem  pozemku  ke
    sjednání  písemné smlouvy o úpravě práv k pozemku do 31. prosince 2000,
    vzniká  dnem  1.  ledna  2001  ve  prospěch  vlastníka  jednotky  věcné
    břemeno^10b)  k  zastavěnému  pozemku, a to za náhradu. Obsahem věcného
    břemene je právo vlastníka jednotky spoluužívat zastavěný pozemek, a to
    v   rozsahu   odpovídajícímu   velikosti  spoluvlastnického  podílu  na
    společných  částech  domu. Dojde-li k převodu nebo přechodu vlastnictví
    jednotky, stává se oprávněným z věcného břemene nabyvatel jednotky.
     
    (6)  Předmětem  věcného břemene podle odstavce 5 je také nádvoří, je-li
    ze  všech  stran  bytovým  domem ohraničeno a není-li zastavěno stavbou
    jiného vlastníka.
     
    (7)   Bytové   družstvo,   které  jako  vlastník  bytového  domu  anebo
    nepřevedených  jednotek  v  domě  nabylo  bezplatně pozemek podle § 60a
    zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v
    právních   vztazích,  ve  znění  zákona  č.  229/2001  Sb.,  a  převádí
    vlastnictví  k  jednotce  fyzické  osobě,  převede  současně nabyvateli
    jednotky   bezplatně   spoluvlastnický   podíl   na   uvedeném  pozemku
    odpovídající  velikosti  spoluvlastnického podílu na společných částech
    domu (§ 8 odst. 2).
     
    ČÁST ŠESTÁ
     
    Zvláštní ustanovení
     
    § 22
     
    Zvláštní ustanovení o převodu vlastnictví jednotky
     
    (1) Při převodu vlastnictví k bytu, jehož nájemcem je fyzická osoba, má
    dosavadní  vlastník bytu, popřípadě vlastník budovy povinnost nabídnout
    ^4)  převod  bytu  tomuto  nájemci. Nepřijme-li nájemce tuto nabídku do
    šesti  měsíců ode dne, kdy mu byla doručena, může být byt převeden jiné
    osobě.
     
    (2)  Po  dobu  jednoho  roku  od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 má
    nájemce  při  převodu  bytu právo na jeho přednostní nabytí za podmínek
    stanovených v § 606 občanského zákoníku. Nabídka k převodu bytu nájemci
    musí  být  písemná a musí obsahovat všechny podmínky převodu. Smlouvu o
    převodu  bytu  je nájemce za výše uvedených podmínek povinen uzavřít do
    tří  měsíců  ode  dne  doručení nabídky, jinak jeho právo na přednostní
    nabytí  bytu zaniká. Ustanovení § 603 odst. 3 občanského zákoníku platí
    obdobně.
     
    (3)  Ustanovení  odstavců  1  a  2 neplatí pro pronajaté byty nabyté do
    vlastnictví  podle  tohoto zákona nebo podle dosavadních předpisů^11) a
    nejedná  se  o  vlastnictví bytu vzniklé podle ustanovení § 7, jestliže
    nájem bytu byl sjednán s vlastníkem bytu - fyzickou osobou.
     
    (4) zrušen
     
    (5)  Smlouvu  o převodu vlastnictví bytu zvláštního určení^14) a bytu v
    domě  zvláštního  určení^15)  lze  uzavřít  jen  se souhlasem toho, kdo
    takový byt svým nákladem zřídil, nebo jeho právního nástupce. Pokud byl
    takový  byt  zřízen  ze  státních  prostředků nebo stát na jeho zřízení
    přispěl, je k převodu třeba souhlasu Ministerstva pro místní rozvoj.
     
    (6) Při převodu vlastnictví jednotky, která je smluvně užívána fyzickou
    osobou jako ateliér, má dosavadní vlastník jednotky, popřípadě vlastník
    budovy   povinnost   nabídnout^4)  převod  jednotky  přednostně  jejímu
    uživateli.   To   neplatí,   jestliže  tato  jednotka  byla  nabyta  do
    vlastnictví  podle  tohoto zákona nebo podle dosavadních předpisů^11) a
    nejedná  se  o  vlastnictví  jednotky  vzniklé  podle  ustanovení  § 7,
    jestliže  nájem  jednotky  byl sjednán s vlastníkem jednotky - fyzickou
    osobou.  Nepřijme-li uživatel tuto nabídku do šesti měsíců ode dne, kdy
    mu byla doručena, může být jednotka převedena jiné osobě.
     
    (7) Smlouvu o převodu vlastnictví nebytového prostoru sloužícího účelům
    civilní  ochrany  lze  uzavřít  jen  po předchozím souhlasu příslušných
    orgánů.
     
    (8)  Lhůty uvedené v odstavcích 1, 2 a 6 neběží po dobu řízení o určení
    platnosti či neplatnosti nabídky.^16)
     
    Převody jednotek bytových družstev
     
    § 23
     
    (1)  Byt  v  budově ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví bytového
    družstva  (dále jen "družstvo"), jehož nájemcem je fyzická osoba - člen
    družstva, lze převést jen tomuto členu družstva. Uvedená podmínka platí
    i  pro  byty  ve  vlastnictví,  popřípadě  spoluvlastnictví  družstva v
    domech.
     
    (2) Družstvo je povinno uzavřít smlouvu o převodu bytu uvedeného v § 24
    odst. 1 a 2 s fyzickou osobou - členem družstva, která je nájemcem bytu
    a  která  vyzvala  družstvo  podle § 24 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě
    majetkových  vztahů  a  vypořádání  majetkových nároků v družstvech, ve
    znění  zákonného  opatření  Předsednictva  Federálního  shromáždění  č.
    297/1992 Sb., nebo vyzve družstvo do 30. června 1995 k uzavření smlouvy
    o  převodu  vlastnictví  k  tomuto  bytu.  Smlouva  musí  být  uzavřena
    nejpozději  do  31.  prosince 1995, není-li dohodnuto jinak. Tím nejsou
    dotčena ustanovení devizových předpisů.^17)
     
    (3)  Obdobně  se  postupuje  i  u  nebytových  prostorů,  u nichž se na
    financování  podílela  svým členským podílem pouze fyzická osoba - člen
    družstva, která je nájemcem, nebo její právní předchůdce.
     
    (4)  Je-li  družstvo  povinno  uzavřít  smlouvu  o  převodu  bytu  nebo
    nebytového  prostoru  podle  odstavce  2 a 3, je povinno podat návrh na
    vklad  prohlášení  do  katastru nemovitostí nejpozději do deseti měsíců
    ode  dne,  kdy  první z členů družstva, kteří mají nárok na převod bytu
    nebo nebytového prostoru nacházejícího se v této budově, splnil veškeré
    podmínky  pro  převod  vlastnictví  bytu nebo nebytového prostoru podle
    tohoto zákona.
     
    (5)  Jestliže družstvo nesplní svoji povinnost podle odstavce 2 a 3 ani
    do  deseti  měsíců ode dne, kdy jej jeho člen, který má nárok na převod
    bytu  nebo  nebytového prostoru a který splnil všechny své závazky vůči
    družstvu  včetně uhrazení částek podle § 24 odst. 5 a 7, písemně vyzval
    k uzavření smlouvy o převodu vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru,
    je  povinno  tomuto  členovi  zaplatit  pokutu  ve výši 100 Kč za každý
    započatý  den prodlení, ledaže k uzavření této smlouvy nedošlo z důvodů
    na straně tohoto člena družstva.
     
    § 24
     
    (1)   Jsou-li   převáděny   byty,  garáže  a  ateliéry  v  budovách  ve
    vlastnictví,  popřípadě  spoluvlastnictví družstev, na jejichž výstavbu
    byla  poskytnuta  finanční,  úvěrová  a  jiná  pomoc  podle  zvláštních
    předpisů,^18)  do  vlastnictví  členů těchto družstev - fyzických osob,
    jejichž  nájemní  vztah  k  bytu,  garáži a ateliéru vznikl po splacení
    členského podílu družstvu těmito členy nebo jejich právními předchůdci,
    jsou tyto převody bezplatné.
     
    (2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro převody bytů, garáží a ateliérů v
    budovách,  které  k  datu  účinnosti tohoto zákona byly ve vlastnictví,
    popřípadě   spoluvlastnictví  družstev  označovaných  podle  dřívějších
    předpisů   jako  lidová  bytová  družstva,^19)  pokud  se  převádějí  z
    vlastnictví,   popřípadě   spoluvlastnictví   uvedených   družstev   do
    vlastnictví  členů  -  fyzických  osob,  jejichž  nájemní vztah k bytu,
    garáži   a   ateliéru   vznikl   na   základě  skutečností  stanovených
    zákonem.^20)
     
    (3)  Ustanovení  odstavce  1  platí  i  pro převody nebytových prostorů
    vzniklých  na  základě  rozhodnutí  o  změně  užívání stavby21) z bytů,
    garáží a ateliérů uvedených v odstavcích 1 a 2.
     
    (4)  Je-li  v  budově  ve  vlastnictví,  popřípadě  ve spoluvlastnictví
    družstva nebytový prostor vzniklý na základě rozhodnutí o změně užívání
    stavby^7)  ze  společných  prostorů budovy, převede družstvo na základě
    smlouvy  tento nebytový prostor při převodu jednotek podle odstavců 1 a
    2 do podílového spoluvlastnictví vlastníků jednotek bezplatně. Velikost
    spoluvlastnického  podílu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové
    plochy  jednotek  k  celkové  podlahové  ploše  všech  jednotek v domě,
    přičemž  se  nepřihlíží k podlahové ploše nebytového prostoru uvedeného
    ve  větě  první. Obdobně, jak je uvedeno v předcházejících dvou větách,
    se  postupuje u nebytových prostorů, u nichž se na financování podíleli
    členskými  podíly pouze nájemci jednotek v budově, popřípadě domě, nebo
    jejich  právní  předchůdci.  Ustanovení  odstavce  1  platí  i pro tyto
    převody vlastnictví nebytových prostorů.
     
    (5)  Součástí smlouvy o převodu jednotky uzavřené podle odstavce 1 nebo
    2  je  závazek  nabyvatele  uhradit  družstvu  částku,  která  odpovídá
    nesplaceným  úvěrům s příslušenstvím poskytnutým družstvu, připadajícím
    na  převáděný  byt,  popřípadě nebytový prostor (garáž, ateliér) k datu
    pravidelné  pololetní  splátky  úvěru  ve  smyslu  odstavce 6 a závazek
    nabyvatele a družstva vzájemně vypořádat závazky nabyvatele ve vztahu k
    družstvu.   Vlastnictví  k  jednotce  přechází  až  po  splnění  tohoto
    závazku.^22)
     
    (6)  Družstvo  je  povinno  použít  prostředků  získaných  v příslušném
    pololetí  od  nabyvatelů jednotek ke splacení úvěru věřiteli ^23) (dále
    jen  "  banka") spolu s pravidelnou splátkou úvěru připadající na totéž
    pololetí  s  určením,  kterých  jednotek  se  mimořádná  splátka  týká.
    Nedílnou  přílohou  smlouvy o převodu vlastnictví jednotky je potvrzení
    banky  o  splacení odpovídající části úvěru s určením, kterých jednotek
    se splátka úvěru týkala.
     
    (7)  Součástí  smlouvy  o  převodu  vlastnictví  jednotky z vlastnictví
    družstva  je  vzájemné  vypořádání  prostředků  z nájemného určených na
    financování  oprav  a  údržby  budovy, popřípadě domu a jednotky a dále
    kladných  zůstatků  prostředků tvořených ze zisku bytového hospodářství
    (dále   jen   "prostředky   určené  k  vypořádání"),  připadajících  na
    převáděnou  jednotku.  Vzájemným vypořádáním se přitom rozumí vyrovnání
    jak   nevyčerpaných   zůstatků,  tak  vyrovnání  nedoplatků  ze  strany
    nabyvatele. Nevyčerpané prostředky určené k vypořádání převede družstvo
    právnické  osobě  zabezpečující  správu  domu  (§ 9 až 11). Pro použití
    převedených  prostředků  platí  ustanovení  § 15 obdobně. V případě, že
    správa  domu  není  zajišťována  právnickou  osobou,  převede  družstvo
    nevyčerpané prostředky určené k vypořádání vlastníku jednotky.
     
    (8)  Došlo-li  k převodu jednotky z vlastnictví družstva do vlastnictví
    člena  před  účinností tohoto zákona, jsou družstvo a vlastník jednotky
    povinni  vypořádat  prostředky  určené  k  vypořádání,  připadající  na
    převedenou  jednotku obdobně podle odstavce 7, a to do šesti měsíců ode
    dne účinnosti tohoto zákona.
     
    (9)  Převodem jednotky podle odstavců 1 až 8 zaniká členství nabyvatele
    v  družstvu  bez  práva  na  vrácení  členského podílu připadajícího na
    jednotku,  případně  základního  členského  vkladu,  pokud  byl zdrojem
    financování  domu  s  převáděnými  jednotkami. Členství v družstvu však
    nezaniká,  jestliže  majetková  účast  člena  v  družstvu  i po převodu
    jednotky dosahuje alespoň výše základního členského vkladu.
     
    (10)   Vypořádací  podíl  nabyvatele  jednotky,  jemuž  byla  převedena
    jednotka  podle  odstavců  1  až  5  a  zaniklo členství v družstvu, se
    stanoví podle § 233 obchodního zákoníku.
     
    § 25
     
    (1)  Družstvo  může  vyrovnat  vypořádací podíly nabyvatelů jednotek na
    základě  dohody  i  jinak,  než  je  uvedeno v § 234 odst. 1 obchodního
    zákoníku.
     
    (2)  Nedojde-li  k dohodě podle odstavce 1, je družstvo povinno uhradit
    nabyvatelům   jednotek   vypořádací  podíly  v  penězích  podle  §  233
    obchodního zákoníku.
     
    § 26
     
    (1)  Nedojde-li  k  převodu  všech jednotek v budově, popřípadě v domě,
    kterých se týká úvěr poskytnutý bankou, a splatí-li družstvo bance část
    úvěru  odpovídající  převedeným  jednotkám,  uzavře  banka  s družstvem
    dodatek  k  úvěrové  smlouvě, jehož předmětem bude ponechání nesplacené
    části   úvěru,  připadající  na  nepřevedené  jednotky,  družstvu.  Pro
    podmínky, za nichž je úvěr družstvu ponecháván, platí obdobně podmínky,
    za nichž byla úvěrová pomoc družstevní bytové výstavbě poskytnuta podle
    zvláštních předpisů.
     
    (2)  Družstvo  je povinno pojistit nepřevedené jednotky v domě tak, aby
    byl   zachován   dosavadní   rozsah   pojištění   budovy,  odpovídající
    nepřevedeným  jednotkám,  pokud  se těchto jednotek týká úvěr ponechaný
    podle odstavce 1.
     
    (3)  Pro  úvěry  ponechané  družstvu  podle odstavce 1 platí ustanovení
    zvláštních   předpisů^24)   o  úhradě  majetkové  újmy  bance  obdobně.
    Ustanovení  předcházející  věty  platí  obdobně  pro  úvěry  ponechané,
    popřípadě  poskytnuté  na  základě  dodatků  uzavřených  obdobně  podle
    odstavce 1 před účinností tohoto zákona, pokud byla dodržena ustanovení
    dosavadních předpisů o vlastnictví k bytům.^11)
     
    (4)  Na  zajištění  úvěrů  ponechaných,  popřípadě  poskytnutých bankou
    družstvu  podle ustanovení odstavců 1 až 3 vzniká bance zástavní právo.
    Zástavní  právo  vázne  na jednotkách, popřípadě na jiné nemovitosti ve
    vlastnictví družstva, kterých se úvěry týkají.
     
    (5)  Dojde-li  k převodu jednotky podle § 24 odst. 1, 3 a 4, ustanovení
    zvláštních  předpisů ^25) o povinnosti družstva vrátit státní příspěvky
    se  nepoužije.  Totéž  platí  v  případě,  že k převodu bytů došlo před
    účinností  tohoto  zákona  podle  dosavadních  předpisů o vlastnictví k
    bytům a § 24, 25, 27 až 28c zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových
    vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného
    opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb.
     
    (6)  Dojde-li  k  převodu  jednotky družstva, na kterou byla poskytnuta
    finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů,^25) a nejedná
    se  o  převod podle ustanovení § 24 odst. 1, 3 a 4, je družstvo povinno
    vrátit  příspěvky  státu  poskytnuté  na  výstavbu jednotky, s výjimkou
    částek  poskytnutých  podle zvláštních předpisů^26) na úhradu zvýšených
    nákladů  ztíženého  zakládání  stavby,  na  úhradu  nákladů spojených s
    pořízením  základního technického vybavení a jiného zařízení vyvolaného
    obecnou   potřebou  a  na  úhradu  vícenákladů  nezvyšujících  standard
    bydlení,  které  nebyly  vyvolány požadavky družstva. Částka příspěvků,
    kterou  je  družstvo  povinno  vrátit,  se snižuje o 1 % ročně počínaje
    rokem kolaudace stavby.
     
    § 27
     
    (1)  Pokud  byly  v  družstevní bytové výstavbě pořízeny byty, na které
    byla  poskytnuta  finanční,  úvěrová  a  jiná  pomoc  podle  předpisů o
    finanční a úvěrové pomoci družstevní bytové výstavbě, formou nástaveb a
    vestaveb   do   stávajících  budov,  aniž  se  budova  stala  předmětem
    podílového spoluvlastnictví družstva a původního vlastníka budovy, a je
    převáděn  byt  v této budově, jehož se týká věcné břemeno vzniklé podle
    zvláštních  předpisů,^27) platí pro nabývání těchto bytů do vlastnictví
    podle  tohoto  zákona  přiměřeně ustanovení § 24 odst. 6, 7 a 9 a § 26.
    Ustanovení § 23 platí obdobně.
     
    (2) Převádějící je povinen o převodu bytu uvědomit družstvo oprávněné z
    věcného  břemene.  Nabyvatel  je povinen uhradit družstvu částku, která
    odpovídá  nesplacenému  úvěru  s  příslušenstvím  poskytnutému družstvu
    připadající na převáděný byt k datu pravidelné pololetní splátky úvěru.
    Nejde-li  o  převod  bytu  do vlastnictví fyzické osoby - nájemce bytu,
    jehož  nájemní vztah vznikl po splacení členského podílu tímto nájemcem
    nebo  jeho  právním  předchůdcem, je nabyvatel povinen uhradit družstvu
    dále  částku  státního  příspěvku  vypočteného  podle  §  26  odst.  6.
    Vlastnictví  k  jednotce  přechází  na  nabyvatele  až  po splnění jeho
    uvedených   povinností.^22)   Povinnost  splatit  úvěr  připadající  na
    převáděný  byt  podle  §  24 odst. 4 a vrátit částku státních příspěvků
    podle § 26 odst. 6 má družstvo. Ustanovení § 24 odst. 9 platí obdobně.
     
    (3)  Věcné břemeno vzniklé podle zvláštních předpisů^27) zaniká nabytím
    vlastnictví  k  bytu,  popřípadě  se  omezuje  v rozsahu odpovídajícímu
    převedenému  bytu.  V  případě  zániku  družstva  bez právního nástupce
    vzniká  dnem  zániku  družstva  ve  prospěch  dosavadního  nájemce bytu
    pořízeného  podle odstavce 1 věcné břemeno. Toto věcné břemeno přechází
    ve  stejném rozsahu na jeho právního nástupce. Obdobné věcné břemeno ve
    stejném  rozsahu  a  s  právem  přechodu  na  každého  dalšího právního
    nástupce  vzniká  ve  prospěch  nájemce  bytu  v  případě ukončení jeho
    členství  v  družstvu.  Obsahem  věcného  břemene je právo užívat byt a
    společné  prostory,  a  to  ve  stejném  rozsahu, jaký byl sjednán mezi
    nájemcem a družstvem. Pro užívání platí přiměřeně ustanovení občanského
    zákoníku   o  nájmu  družstevních  bytů.  Ustanovení  §  151n  odst.  3
    občanského zákoníku platí přiměřeně. Ustanovení § 23 platí obdobně.
     
    (4)  Osoba  oprávněná  z  věcného břemene uhradí částku, která odpovídá
    nesplacenému  úvěru s příslušenstvím, obdobně podle § 24 odst. 5 s tím,
    že  ustanovení  §  24  odst.  5,  6  a 7 platí přiměřeně. Věcné břemeno
    přechází  nebo  vzniká  až po splnění uvedené podmínky. Vznikem věcného
    břemene  v  důsledku  zániku  družstva  nebo členství v družstvu zaniká
    nárok  na  vrácení  členského  podílu  obdobně  podle  §  24  odst.  9.
    Ustanovení  § 24 odst. 10 platí obdobně. Ustanovení § 33b věty druhé se
    nepoužije.
     
    § 28
     
    Ustanovení § 23 až 27 platí obdobně pro převod jednotek ve vlastnictví,
    popřípadě   spoluvlastnictví  družstev  v  domech  a  pro  převod  bytů
    uvedených  v  §  27 odst. 1 v domech, u nichž jsou družstva oprávněna z
    věcného břemene vzniklého podle zvláštních předpisů.^27)
     
    ČÁST SEDMÁ
     
    Vyčlenění části družstva
     
    § 29
     
    (1)  Nájemci nebo vlastníci bytů nebo nebytových prostorů v budově nebo
    v   budovách,   popřípadě  v  domě  nebo  domech  ve  vlastnictví  nebo
    spoluvlastnictví  družstva,  kteří  jsou  členy  tohoto družstva, mohou
    rozhodnout   o   vyčlenění  a  vzniku  nového  družstva.  Pro  platnost
    rozhodnutí  je  třeba  písemného  souhlasu  dvoutřetinové většiny všech
    těchto  členů  družstva v každé budově, popřípadě domě. Rozhodnutí musí
    být  písemně  oznámeno představenstvu družstva. Rozhodnutí lze přijmout
    nejpozději   do  31.  prosince  1996.  Rozhodnutí  nepodléhá  schválení
    členskou schůzí dosavadního družstva.
     
    (2)  Pro  vznik  družstva  a  pro členství v něm jinak platí ustanovení
    obchodního zákoníku s tím, že členství v dosavadním družstvu se vznikem
    nového družstva přechází na toto družstvo. Rozhodnutím podle odstavce 1
    se dosavadní družstvo nezrušuje.
     
    (3)  Mezi  dosavadním družstvem a novým družstvem se provede vypořádání
    majetku,  práv a povinností, které z dosavadního družstva přecházejí na
    nové  družstvo,  přičemž  se  vychází  z  toho,  že  toto vypořádání je
    vzájemné;  pokud  nedojde  k  jiné  dohodě,  vypořádává  se v penězích.
    Nedojde-li  k  jiné  dohodě, přechází na nové družstvo vlastnictví nebo
    spoluvlastnictví  k  budově  nebo  budovám,  popřípadě  domu nebo domům
    uvedeným  v odstavci 1. S přechodem vlastnictví nebo spoluvlastnictví k
    budově  nebo  budovám,  popřípadě  domu  nebo  domům  přechází  na nové
    družstvo  dnem  jeho  vzniku  souhrn majetkových hodnot a zdrojů jejich
    krytí  týkajících  se této budovy nebo budov, popřípadě domu nebo domů.
    Vypořádání  se provede v poměru součtu vypořádacích podílů členů nového
    družstva  a  členů dosavadního družstva. Nárok na vypořádání je splatný
    uplynutím šesti měsíců od schválení účetní závěrky za rok, v němž došlo
    ke vzniku nového družstva.
     
    (4)  Ustanovení  odstavců  1 až 3 se nepoužijí, pokud nedojde ke vzniku
    nového družstva do 1. července 2000.
     
    ČÁST OSMÁ
     
    Společná a přechodná ustanovení
     
    § 30
     
    (1)   S   vlastnickým   právem   k   jednotce   je   nerozlučně  spjato
    spoluvlastnictví  společných  částí  domu  a spoluvlastnictví nebo jiné
    právo k pozemku.
     
    (2)   Vznikne-li   věcné  právo  k  jednotce,  vznikne  současně  i  na
    spoluvlastnictví společných částí domu.
     
    (3)  Na  spoluvlastnictví  společných  částí domu a na spoluvlastnictví
    pozemku  nelze  zajistit  práva  a  povinnosti,  aniž  by  se  současně
    nezajistily na jednotce.
     
    (4)  Pokud  je  jednotka  ve  spoluvlastnictví,^2)  mají spoluvlastníci
    jednotky  postavení  vlastníka  jednotky  a  odpovídají  vůči  ostatním
    vlastníkům jednotek v domě společně a nerozdílně.
     
    § 30a
     
    Ustanovení  tohoto  zákona  týkající se vlastníka budovy, jednotky nebo
    pozemku,  popřípadě  spoluvlastnického  podílu  na  pozemku,  popřípadě
    bytového  družstva,  platí i pro insolvenčního správce podle zvláštního
    právního předpisu^27a).
     
    § 31
     
    (1)  Pokud  tento  zákon  nestanoví  jinak, řídí se ustanoveními tohoto
    zákona  i  právní  vztahy vzniklé před jeho účinností podle dosavadních
    předpisů o vlastnictví k bytům. Vznik těchto právních vztahů a nároky z
    nich  vzniklé  před  účinností  tohoto  zákona  se  však posuzují podle
    dosavadních předpisů o vlastnictví k bytům.
     
    (2)  Vlastníci  bytů  nebo nebytových prostorů, jimž vlastnické právo k
    bytu  nebo  nebytovému  prostoru  vzniklo  podle  dosavadních  právních
    předpisů,  se  ode  dne  účinnosti  tohoto zákona považují za vlastníky
    jednotek  podle  tohoto  zákona  a jsou povinni do jednoho roku ode dne
    účinnosti  tohoto  zákona  uvést  veškeré  právní  vztahy  k jednotkám,
    společným částem domu a k pozemku do souladu s tímto zákonem.
     
    (3)  Nebude-li  splněna  povinnost  stanovená  v  odstavci  2,  může se
    vlastník obrátit na soud s návrhem, aby nahradil chybějící projev vůle.
     
    § 32
     
    U domů ve výstavbě ke dni účinnosti tohoto zákona se na návrh vlastníků
    jednotek  po  vydání  kolaudačního rozhodnutí provede zápis do katastru
    nemovitostí  podle údajů obsažených ve smlouvě o výstavbě domu uzavřené
    podle  dosavadních předpisů,^11) geometrického plánu, čísla popisného a
    kolaudačního  rozhodnutí,  s  uvedením  jednotlivých  jednotek,  jejich
    vlastníků  a  spoluvlastnických  podílů  na  společných  částech  domu,
    popřípadě pozemku.
     
    § 33
     
    (1)  Pokud  byly před účinností tohoto zákona uzavřeny mezi vlastníkem,
    popřípadě  organizací spravující ostatní byty v domě a vlastníky bytů a
    nebytových prostorů smlouvy o výkonu správy a údržby společných částí a
    zařízení   domu,   popřípadě   pozemku  podle  dosavadních  předpisů  o
    vlastnictví  k  bytům  za pevný roční (měsíční) příspěvek, je vlastník,
    popřípadě  organizace spravující ostatní byty v domě, oprávněn počínaje
    měsícem  následujícím  po  dni  účinnosti  tohoto  zákona  jednostranně
    příspěvek změnit tak, aby odpovídal ustanovení § 15 odst. 1.
     
    (2)   Vlastník,   popřípadě  organizace  spravující  dosud  nepřevedené
    jednotky  v  domě,  je  oprávněn  počínaje  měsícem následujícím po dni
    účinnosti tohoto zákona vlastníkům jednotek jednostranně upravit úhradu
    za  plnění  poskytovaná  s  užíváním  bytu  a nebytových prostorů podle
    zvláštních předpisů.^28)
     
    ČÁST DEVÁTÁ
     
    Převody skupinových rodinných domů z vlastnictví bytových družstev
     
    § 33a
     
    (1) Ustanovení § 23 odst. 1, § 24 odst. 1, 5, 6, 7, 9 a 10 a § 25 platí
    i  pro  převody  rodinných  domů,^29)  jejich  příslušenství,  garáží a
    základního  technického  vybavení, které jsou ve vlastnictví družstva a
    byly  vystavěny družstvy po 1. lednu 1969 na základě výjimek z předpisů
    o  finanční,  úvěrové  a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě,^30) na
    jejichž  výstavbu  byla  poskytnuta  finanční,  úvěrová  a  jiná  pomoc
    příslušející  družstevní bytové výstavbě. Podmínkou je, že tyto rodinné
    domy  byly  převedeny  z  vlastnictví  družstev  do  vlastnictví  členů
    družstev - fyzických osob, jejichž nájemní vztah k bytu v rodinném domě
    a  ke  garáži vznikl po splacení členského podílu družstvu těmito členy
    nebo jejich právními předchůdci. Ustanovení § 26 odst. 1 až 4 pak platí
    v  případě,  že nedojde k převodu všech rodinných domů, kterých se týká
    úvěr poskytnutý bankou.
     
    (2)  Spolu  s  rodinným  domem  se  převádí  z  vlastnictví  družstva i
    spoluvlastnický  podíl  na  společném  příslušenství  rodinných  domů a
    jejich   základního  technického  vybavení,  které  je  ve  vlastnictví
    družstva.  Velikost  spoluvlastnického  podílu na tomto příslušenství a
    základním  technickém vybavení se stanoví podle počtu rodinných domů se
    společným  příslušenstvím,  popřípadě  napojených  na společné základní
    technické vybavení.
     
    (3)  Dojde-li  k  převodu rodinného domu a jeho příslušenství, garáže a
    jejich  základního  technického  vybavení a spoluvlastnického podílu na
    společném  příslušenství rodinných domů nebo jejich technickém vybavení
    podle  odstavců  1  a  2, ustanovení zvláštních právních předpisů^25) o
    povinnosti  družstva vrátit státní příspěvky se nepoužijí. Ustanovení §
    26 odst. 5 a 6 platí obdobně.
     
    (4)  Dojde-li  k převodu rodinného domu a jeho příslušenství, popřípadě
    spoluvlastnického podílu na něm, a nejedná se o převod podle odstavců 1
    a  2, je družstvo povinno vrátit příspěvky státu poskytnuté na výstavbu
    rodinných  domů  a  jejich  příslušenství,  s  výjimkou částek státních
    příspěvků  poskytnutých podle zvláštních předpisů^31) na úhradu nákladů
    vyvolaných mimořádnými zakládacími podmínkami, výstavbou proluk, jiného
    zařízení   vyvolaného  obecnou  potřebou  apod.  a  nákladů  základního
    technického   vybavení,   které  je  ve  vlastnictví  družstva.  Částka
    příspěvků,  které  je  družstvo  povinno vrátit, se snižuje o 1 % ročně
    počínaje rokem kolaudace stavby.
     
    (5)  Právnické  osoby, popřípadě jejich právní nástupci, které uzavřely
    se  svými  pracovníky  smlouvy o poskytnutí stabilizačního příspěvku na
    úhradu  ceny  rodinného  domu  podle  dosavadních předpisů,^32) vrácení
    příspěvku  nevyžadují,  i  když  před  uplynutím  smluvené doby došlo k
    porušení  podmínek,  za kterých byl příspěvek poskytnut. To platí i pro
    okresní  úřady, které uzavřely s fyzickými osobami smlouvy o poskytnutí
    příspěvku  na úhradu ceny rodinného domu při jeho převodu z vlastnictví
    družstva do vlastnictví fyzické osoby podle dosavadních předpisů.^33)
     
    (6)   Bytové   družstvo,  které  jako  vlastník  rodinného  domu,  jeho
    příslušenství  nebo  garáže nabylo bezplatně pozemek podle § 60a zákona
    č.  219/2000  Sb.,  o  majetku  České  republiky  a jejím vystupování v
    právních   vztazích,  ve  znění  zákona  č.  229/2001  Sb.,  a  převádí
    vlastnictví  k  tomuto  rodinnému  domu, jeho příslušenství nebo garáži
    fyzické  osobě,  převede současně nabyvateli bezplatně uvedený pozemek.
    To platí obdobně i pro družstvo, jehož předmětem činnosti je výstavba a
    správa garáží pro jeho členy, pokud je vlastníkem garáže a převádí její
    vlastnictví fyzické osobě.
     
    § 33b
     
    Zánik vlastnictví bytového družstva
     
    Přestane-li  být  bytové  družstvo vlastníkem budovy, na jejíž výstavbu
    byla  poskytnuta  finanční,  úvěrová  a  jiná  pomoc  podle  zvláštních
    právních  předpisů^18)  jinak  než  jejím  zničením,  je  toto družstvo
    povinno   vrátit  státní  příspěvky,  které  byly  na  výstavbu  budovy
    poskytnuty podle zvláštních právních předpisů.^18) Ustanovení předchozí
    věty   platí  i  v  případě  zániku  věcného  břemene  zřízeného  podle
    zvláštního  právního  předpisu.^27)  Ustanovení  § 26 odst. 5 a 6 platí
    obdobně.
     
    ČÁST DESÁTÁ
     
    Doplnění  zákona  České  národní  rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické,
    dani  darovací  a  dani  z  převodu  nemovitostí, ve znění zákona České
    národní rady č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb. a zákona č. 42/1994
    Sb.
     
    § 34
     
    Zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací
    a  dani  z  převodu  nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č.
    18/1993  Sb., zákona č. 322/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., se mění a
    doplňuje takto:
     
    1.  V  §  20  odst. 6 písm. a) se slovo "nemovitostem" nahrazuje slovem
    "majetku".
     
    2.  V  §  20  odst.  6  písm.  f)  se tečka na konci nahrazuje čárkou a
    připojují se nová písmena g), h) a i), která znějí:
     
    "g) převody bytů, garáží a ateliérů podle zvláštních předpisů,^12a)
     
    h) převody rodinných domků^12b) a garáží z majetku bytových družstev do
    vlastnictví  členů  těchto  družstev  - fyzických osob, jejichž nájemní
    vztah k rodinnému domku nebo garáži vznikl po splacení členského podílu
    těmito členy nebo jejich právními předchůdci,
     
    i)  převody  a  přechody  majetku  bytového  družstva  v  souvislosti s
    vyčleněním části bytového družstva.^12c)".
     
    "12a)  §  24  odst.  1  až  4 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují
    některé  spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k
    bytům  a  nebytovým  prostorům  a  doplňují  některé  zákony  (zákon  o
    vlastnictví bytů).
     
    12b)  §  2  odst. 2 písm. a) vyhlášky Federálního ministerstva financí,
    Ministerstva  financí  ČSR,  Ministerstva financí SSR a předsedy Státní
    banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci
    družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků
    v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášek č. 74/1989 Sb., č. 73/1991 Sb.
    a č. 398/1992 Sb.
     
    12c) Např. § 29 zákona č. 72/1994 Sb.".
     
    ČÁST JEDENÁCTÁ
     
    zrušena
     
    § 35
     
    zrušen
     
    ČÁST DVANÁCTÁ
     
    Ustanovení závěrečná
     
    § 36
     
    Ministerstvo  financí  upraví  právním  předpisem způsob stanovení výše
    náhrady při vyvlastnění jednotky.
     
    § 37
     
    Zrušují se:
     
    1. Zákon č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, ve znění zákona
    č.   30/1978   Sb.,   zákona   č.   509/1991  Sb.,  zákonného  opatření
    Předsednictva  Federálního  shromáždění  č.  297/1992  Sb.  a zákona č.
    264/1992 Sb.
     
    2.  Ustanovení  §  25  a  §  27 až 28a a § 28c zákona č. 42/1992 Sb., o
    úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech,
    ve  znění  zákonného  opatření Předsednictva Federálního shromáždění č.
    297/1992 Sb.
     
    3.  Nařízení  vlády  České republiky č. 283/1990 Sb., kterým se stanoví
    postup národních výborů při prodeji bytů do osobního vlastnictví.
     
    4.  Vyhláška  Federálního  ministerstva  financí,  Ministerstva financí
    České   socialistické   republiky   a  Ministerstva  financí  Slovenské
    socialistické  republiky  č.  47/1978  Sb.,  o prodeji bytů z národního
    majetku  občanům  a o finanční pomoci při modernizaci zakoupených bytů,
    ve znění vyhlášek č. 2/1982 Sb., č. 160/1983 Sb. a č. 611/1992 Sb.
     
    § 38
     
    Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1994.
     
    Uhde v.r.
     
    Havel v.r.
     
    Klaus v.r.
     
    Vybraná ustanovení novel
     
    Čl.II zákona č. 103/2000 Sb.
     
    Přechodná ustanovení
     
    1.  Nebyla-li  uzavřena smlouva podle § 23 odst. 2 zákona o vlastnictví
    bytů  do  dne  účinnosti  tohoto  zákona, lze právo na uzavření smlouvy
    podle § 23 odst. 2 a 3 zákona o vlastnictví bytů uplatnit do deseti let
    ode  dne  účinnosti  tohoto zákona. Ustanovení § 100 odst. 1 občanského
    zákoníku  se nepoužije. Oprávněným z výzvy je i právní nástupce fyzické
    osoby  uvedené  v § 23 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů, pokud splňuje
    podmínky zákona na uzavření smlouvy o převodu jednotky.
     
    2.  V  domech  s  nejméně  5  jednotkami,  z  nichž  alespoň  3 jsou ve
    vlastnictví tří různých vlastníků, kteří je nabyli do vlastnictví přede
    dnem  nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto data jim byly doručeny
    listiny  s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí nebo jiné
    listiny,  kterou  příslušný  státní orgán osvědčuje vlastnické vztahy k
    jednotce, vzniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona společenství podle
    tohoto  zákona.  První  shromáždění  se  musí konat do 3 měsíců ode dne
    nabytí účinnosti tohoto zákona.
     
    3.  Pokud  byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podán návrh na
    vklad  smlouvy  o  výstavbě do katastru nemovitostí podle úpravy platné
    před účinností zákona, řídí se tato smlouva o výstavbě, jejíž vklad byl
    povolen, úpravou platnou před účinností tohoto zákona.
     
    4.  Pokud  ve  smlouvě  o  výstavbě  uzavřené  podle úpravy platné před
    účinností  tohoto  zákona  byla  velikost  spoluvlastnických  podílů na
    společných částech domu dohodnuta jinak, než stanoví § 8 odst. 2 zákona
    o  vlastnictví bytů, jsou stavebníci povinni při podání návrhu na zápis
    vlastnického  práva  k jednotkám přizpůsobit velikost spoluvlastnických
    podílů tomuto ustanovení.
     
    5.   Pokud  smlouva  o  výstavbě  jednotek  nástavbou,  vestavbou  nebo
    přístavbou,  popřípadě  stavebními  úpravami,  jimiž  se  mění velikost
    jednotky  a rozsah jejího příslušenství, byla uzavřena podle ustanovení
    §  17  až  19  zákona  o  vlastnictví  bytů  platných přede dnem nabytí
    účinnosti  tohoto  zákona, považuje se za smlouvu o výstavbě podle § 17
    odst. 3 tohoto zákona.
     
    6.  Došlo-li  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  k  nabytí
    spoluvlastnického  podílu  k  nebytovému  prostoru  podle  § 24 odst. 4
    zákona  o  vlastnictví bytů platného přede dnem nabytí účinnosti tohoto
    zákona,  jsou  vlastníci  jednotek  povinni  uspořádat  spoluvlastnické
    vztahy  k  tomuto nebytovému prostoru v souladu s úpravou platnou podle
    zákona o vlastnictví bytů, ve znění platném do 30. června 2001.
     
    7.  Nebyly-li uspokojeny nároky na vypořádací podíl podle § 24 odst. 10
    zákona o vlastnictví bytů, ve znění platném přede dnem nabytí účinnosti
    tohoto zákona, uspokojí se podle § 24 odst. 10.
     
    Čl.IV, b. 3 zákona č. 229/2001 Sb.
     
    Přechodná ustanovení
     
    3.  Ustanovení  §  27 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé
    spoluvlastnické  vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a
    nebytovým  prostorům  a  doplňují  některé  zákony (zákon o vlastnictví
    bytů),  ve  znění  zákona  č. 103/2000 Sb. a zákona č. 229/2001 Sb., se
    použije  i  v  případech  vzniku práva věcného břemene ve prospěch jiné
    osoby než bytového družstva přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
     
    Čl.II zákona č. 451/2001 Sb.
     
    Přechodná ustanovení
     
    1.  Lhůta pro konání prvního shromáždění uvedená v § 9 odst. 8 zákona o
    vlastnictví  bytů  ve  znění  platném  před  účinností tohoto zákona se
    prodlužuje na dobu do 31. prosince 2002.
     
    2.  Lhůta  pro  konání  prvního  shromáždění  stanovená v čl. II bodu 2
    zákona  č. 103/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se
    upravují  některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické
    vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o
    vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb.,
    o  katastru  nemovitostí  České republiky (katastrální zákon), ve znění
    zákona  č.  89/1996  Sb.,  zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
    znění   pozdějších   předpisů,   zákon  č.  549/1991  Sb.,  o  soudních
    poplatcích,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  zákon  č.  40/1964  Sb.,
    občanský  zákoník,  ve  znění  pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992
    Sb.,  o  dani  dědické,  dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve
    znění  pozdějších předpisů, se prodlužuje na dobu do 31. prosince 2002.
    První  schůzi  shromáždění  může svolat též osoba pověřená správou domu
    nebo kterýkoliv vlastník jednotky, pokud je původní vlastník nečinný.
     
    3.  O  programu  prvního  shromáždění, účasti notáře a nákladech tohoto
    shromáždění platí ustanovení § 9 odst. 8 věta třetí, čtvrtá a pátá.
     
    4.  Bylo-li  společenství  zapsáno  do  obchodního rejstříku podle § 10
    zákona  o  vlastnictví  bytů  ve  znění  platném  před účinností tohoto
    zákona, považuje se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za společenství
    zapsané v rejstříku společenství podle § 10 tohoto zákona. Soud provede
    výmaz  z  obchodního  rejstříku a zápis do rejstříku společenství i bez
    návrhu  a  bez  řízení  nejpozději  do jednoho roku od nabytí účinnosti
    tohoto  zákona s právními účinky ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
    Společenství  tím  nezaniká  ani  nepřechází  jeho  jmění  na  právního
    nástupce, pouze se mění jeho vnitřní poměry.
     
    5.  Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o
    zápisu  společenství  do  obchodního rejstříku, považuje se dnem nabytí
    účinnosti  tohoto  zákona  návrh  na  zápis  společenství do obchodního
    rejstříku  za  návrh  na  zápis  do rejstříku společenství podle tohoto
    zákona a v řízení se pokračuje podle tohoto zákona.
     
    Čl. II zákona č. 345/2009 Sb.
     
    Přechodná ustanovení
     
    1. Nebyla-li uzavřena smlouva podle § 23 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb.,
    do 1. července 2010, lze právo na uzavření smlouvy podle § 23 odst. 2 a
    3  zákona  č.  72/1994 Sb., uplatnit do 31. prosince 2020. Oprávněným z
    výzvy  je  i  právní  nástupce fyzické osoby uvedené v § 23 odst. 2 a 3
    zákona  č.  72/1994  Sb.,  pokud  splňuje  podmínky  zákona na uzavření
    smlouvy o převodu jednotky.
     
    2.   Jestliže  v  budově  ve  vlastnictví  družstva  nedošlo  k  vydání
    prohlášení  vlastníka budovy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
    ačkoliv nejméně jeden člen družstva, který má nárok na převod bytu nebo
    nebytového  prostoru  podle  § 23 odst. 2 a 3 zákona č. 72/1994 Sb., ve
    znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nacházejícího se v
    této  budově  do  svého vlastnictví, splnil veškeré podmínky pro převod
    vlastnictví  bytu  nebo nebytového prostoru přede dnem nabytí účinnosti
    tohoto  zákona, běží lhůta podle § 23 odst. 4 zákona č. 72/1994 Sb., ve
    znění  účinném  ode  dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ode dne nabytí
    účinnosti tohoto zákona.
     
    3.  Jestliže  je  družstvo  v prodlení ve smyslu § 23 odst. 5 zákona č.
    72/1994  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a
    člen  družstva  písemně vyzval k uzavření smlouvy o převodu vlastnictví
    bytu  nebo  nebytového  prostoru  přede  dnem  nabytí  účinnosti tohoto
    zákona, je družstvo povinno tomuto členovi platit pokutu ode dne, který
    následuje po deseti měsících ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
     
    4.  Společenství  vlastníků  jednotek jsou povinna uvést své stanovy do
    souladu s tímto zákonem do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto
    zákona.  Ustanovení  stanov, která jsou v rozporu s ustanoveními tohoto
    zákona, pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
     
    1) § 121 odst. 2 občanského zákoníku.
     
    1a) § 121 odst. 1 občanského zákoníku.
     
    2) § 136 a násl. občanského zákoníku.
     
    3)  §  5  odst.  1  zákona  č.  344/1992  Sb.,  o  katastru nemovitostí
    (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
     
    3a) § 141 a 142 občanského zákoníku.
     
    3b) § 150 občanského zákoníku.
     
    4) § 43 a násl. občanského zákoníku.
     
    5) § 27 a násl. obchodního zákoníku.
     
    5a)  § 33 odst. 2 a 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,
    ve znění pozdějších předpisů.
     
    6)  §  85  zákona  č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
    (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
     
    7) § 54 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.
     
    7)  § 54 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním
    řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
     
    7a) § 139b odst. 3 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb.
     
    8) § 685 a násl. občanského zákoníku.
     
    9)  Zákon  č.  116/1990  Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve
    znění pozdějších předpisů.
     
    10) § 672 občanského zákoníku.
     
    10a) § 133 odst. 2 občanského zákoníku.
     
    10b) § 151n a násl. občanského zákoníku.
     
    11) § 872 odst. 7 a 8 občanského zákoníku.
     
    12) § 7 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 102/1992 Sb., kterým se upravují
    některé  otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se
    mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník.
     
    14) § 9 zákona ČNR č. 102/1992 Sb.
     
    15) § 10 zákona ČNR č. 102/1992 Sb.
     
    16) § 39 a 43a občanského zákoníku. § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb.,
    o cenách.
     
    17)  Zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992
    Sb.
     
    18)  Např.  vyhláška  Federálního  ministerstva  financí,  Ministerstva
    financí  České  socialistické republiky, Ministerstva financí Slovenské
    socialistické  republiky  a  předsedy  Státní  banky  československé č.
    136/1985   Sb.,   o  finanční,  úvěrové  a  jiné  pomoci  družstevní  a
    individuální  bytové  výstavbě  a modernizaci rodinných domků v osobním
    vlastnictví,  ve  znění  vyhlášek  č.  74/1989 Sb., č. 73/1991 Sb. a č.
    398/1992 Sb.
     
    19)  Zákon  č.  53/1954  Sb.,  o  lidových  družstvech a o družstevních
    organizacích,  ve  znění  zákonného  opatření  Předsednictva  Národního
    shromáždění č. 20/1956 Sb., a následující předpisy.
     
    20) Zejména § 685 a násl. a § 871 občanského zákoníku.
     
    21) § 85 zákona č. 50/1976 Sb.
     
    22) § 36 občanského zákoníku.
     
    23) § 503 odst. 3 obchodního zákoníku. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách,
    ve znění zákona č. 264/1992 Sb.
     
    24) § 45 zákona č. 21/1992 Sb.
     
    25) Např. § 6 odst. 6 vyhlášky č. 136/1985 Sb.
     
    26)  Např.  § 5 odst. 6 a 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 136/1985
    Sb.
     
    27)  §  28d  zákona  č.  42/1992  Sb.,  o  úpravě  majetkových vztahů a
    vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření
    Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb.
     
    27a)   Zákon  č.  182/2006  Sb.,  o  úpadku  a  způsobech  jeho  řešení
    (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
     
    28)  Zákon  č.  526/1990 Sb. Vyhláška Federálního ministerstva financí,
    Ministerstva  financí  České republiky a Ministerstva financí Slovenské
    republiky  č.  580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o
    cenách, ve znění vyhlášky č. 580/1992 Sb.
     
    29)  §  3  písm.  c)  vyhlášky  č. 137/1998 Sb., o obecných technických
    požadavcích na výstavbu.
     
    30)  §  10 odst. 2 vyhlášky č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné
    finanční  pomoci  družstevní  a  individuální bytové výstavbě, ve znění
    vyhlášky č. 14/1969 Sb.
     
    31) § 3 vyhlášky č. 137/1968 Sb.
     
    32)  §  3  vyhlášky  č.  121/1980  Sb.,  o  finanční pomoci při převodu
    skupinových rodinných domků z družstevního do osobního vlastnictví.
     
    33) § 4 vyhlášky č. 121/1980 Sb.